K zamyšlení

„Je omylem domnívat se, že náš vztah ke zvířatům nemá mít morální aspekty, nebo že ke zvířatům nemáme žádné závazky. To dokazuje neotesanost a barbarství. Soucit ke zvířatům je tak silně vázán s dobrotou charakteru, že je možné tvrdit, že kdo je krutý ke zvířatům, ten nemůže být dobrým člověkem. “ Arthur Schopenhauer

„Čím více lidí myslí na to samé, tím dříve se to stává realitou. Platí to i v pozitivním směru. Když chceme něčeho dosáhnout a máme nablízku mnoho lidí, kteří nás podporují, myslí na to, co chceme a věří, že toho také dosáhneme, pak nám toho pomáhají docílit. Je to kolektivní tvoření.“ (Katarína Zacharová, 2012)

K této myšlence bych chtěla podotknout, že si vážíme všech, kteří nás podporují, a tak nám pomáhají plnit naše sny a cíle. Děkujeme.

 

IDENTIFIKAČNÍ PSÍ ZNÁMKA

Ani možná netušíte, kolik starostí Vám i nám ušetří taková věcička, jako je identifikační psí známka, kde je vyryto jméno psa a telefonní kontakt přímo na Vás (tedy majitele psa). Stává se dost často, že si Váš pejsek udělá vycházku sám nebo si zdelší vycházku, aniž byste si to Vy přáli. Naštěstí jsou lidé, kteří odchytí Vašeho pejska a rádi by pomohli. Jenže nevědí jak, když nenachází na obojku právě onu identifikační známku s tel. kontaktem přímo na Vás. Váš pejsek může mít čip i známku, že prošel očkováním, ale v tuto chvíli je dost složité Vás dohledávat přes veterinární stanici, kde byl Váš pejsek očkován a na přečtení čipu nemá člověk čtečku běžně v kapse. Tak se stane, že člověk, který by rád pomohl, Vašeho pejska zase vypustí „do ulic“. Identifikační známka velice usnadní život Vám, Vašim čtyřnohým kamarádům i nám. Díky identifikační známce si ušetříte starosti i finance a pejsek nebude mít zbytečný stres.

 

MYŠLENKA PRO SLUNÍČKOVÉ LIDI SE SRDCEM PRO ZVÍŘATA…

Již dlouho přemýšlím nad tím, jak Vám sdělit – předat jednu myšlenku. Až dnes jsem se náhodou dostala na krásné webové stránky: ZVÍŘE V TÍSNI Z. S. a našla jsem zde onu úžasnou myšlenku, která je napsaná tak hezky, že lépe bych Vám ji nenapsala…. Jaká to je? Prosím podívejte se na odkaz.             http://www.zvirevtisni.org/file/7/psi-zavet.jpg

 

PROČ LIDÉ TRÁVÍ PSY

Kolikrát se člověk v TV dozví, že si pejskaři mají dávat pozor v určitých lokalitách na otrávené nástrahy. Lidi se srdcem pro zvířata tato zpráva jistě vždy popudí, naštve, rozbolí a říkají si, proč se někdo mstí na ubohých zvířatech. Vždyť ty za to nemohou. Ano, mají pravdu. Zvířata za to opravdu nemohou, protože vykonávají potřebu, jako všichni živočichové. Je na nás lidech, abychom po svém hafanovi uklidili, protože on to sám neumí. Pokud po svém hafíkovi uklidíme, tak nebudeme zadávat zbytečně podnět k tomu, aby lidé, kteří nemají rádi zvířata nebo nemající vztah ke zvířatům, kterým vadí šlápnutí do exkrementu (upřímně, komu to nevadí….????) se začali za to mstít. Předpokládám, že právě ten úděsný čin, že je otráveno bezbranné zvíře, je tím nejkrutějším potrestáním, které může, pro člověka milujícího své zvíře, být. A to si právě člověk, který tráví psy, velice dobře uvědomuje, že právě tím nejvíce potrestá dotyčného – přes úmrtí čtyřnohého přítele. Proto Vás prosím za všechny Vaše psy: uklízejte po nich, oni to neumějí a jedině tak nezadáte podnět k tomu, aby lidé, kteří jsou schopni trávit zvířata, byli aktivní ve zlých činech. Je totiž mnoho lidí, co si řeknou, když zrovna šlápnou do exkrementu: „Vždyť jde o h….“ 🙂 Ale jsou i tací, kteří se při šlápnutí do exkrementu vytočí do běla a jsou schopni neadekvátně reagovat.

 

VENČENÍ PSŮ NA VOLNO (BEZ NÁHUBKU)

No, toto je velice zajímavé téma. Znám mnoho lidí a kamarádů, kteří venčí své hafany jedině bez vodítka a mají k tomu svoji filosofii. Znám však mnoho lidí i kamarádů, kteří venčí pouze na vodítku a mají k tomu také své důvody (nejen vyhlášku 🙂 ). Ti, co venčí bez vodítka mají ve své filosofii, že svému čtyřnoháčkovi chtějí dát potřebnou volnost. A věří, že jinak, než tímto druhem venčení toho není možné dosáhnout. Co však je realita? Že někteří lidé, kteří milují zvířata a venčí svého psa na vodítku trnou hrůzou, když vidí v dálce hafana na volno. Majitel psa na vodítku znervózní. To bez problémů vycítí i oba psi. V atmosféře vládne nervozita a kolikrát to dopadne špatně. Přinejmenším se pohádají majitelé psů a mají částečně pokaženou vycházku hádkou. Slýchávám názor: jaký pes, takový pán. Víte, znám báječného člověka, milujícího zvířata, srdíčkáře pro psy, který venčí pouze na vodítku svého psa. Tento člověk se ujal svého psa z jednoho útulku. Pes má problémy s ostatními lidmi i jinými psy. Ale svého pána si zamiloval a miluje nade vše. Když se však potká na vycházce se psem na volno a majitelem nerespektujícím to, že všichni mají právo na klidnou vycházku, tak nastane katastrofa. Jednou šlo i o život. Je to stejné jako s lidmi. Někdo je druhému sympatický a jiný zase ne. Někdo si sedne s druhým člověkem, někdo s někým ne. Tak je to i ve světě psů. Vážím si také lidí, kteří jsou schopni si vzít do svojí péče psa s komplikovanou povahou. Mají to však těžší právě třeba u venčení, protože takový pes není na dálku na vodítku poznat a z blízka je už kolikrát pozdě, pokud k němu přiběhne na volno pobíhající pejsek…. Když se tak nad tím zamyslím, domnívám se, že by pejskaře venčící svého psa na vodítku velice potěšilo, kdyby se jim dostalo porozumění ze strany pejskařů venčících bez vodítka v tom smyslu, že by si svého volně pobíhajícího psa alespoň zavolali k sobě, když se v dálce zahlédnou.

Na závěr smutný příběh: Moje kamarádka milující zvířata, se srdcem pro psy. Měla fenku, kříženku jezevčíka…samozřejmě z útulku 🙂 Měla ji několik let. Prožily spolu krásné roky, rády spolu chodily na vycházky. Bohužel jedna vycházka se stala osudnou. Kamarádky fenka šla na vodítku cestou, po které spolu šly několikrát. Jednou však v jedné zahradě zapomněli lidé zavřít bránu. Vylítnul z ní velký pes a pokousal fenku mojí kamarádky. Čtyři dny bojovala o život. Měla prokousnuté plíce a další veliká zranění. Po 4 dnech svůj boj prohrála. Stačilo jedno setkání se psem, který byl na volno a byla katastrofa.

 .